Včasným sklizením, vhodným ošetřením a správným skladováním semen kaktusů můžeme zabránit infikování semene plísněmi, ovšem při získávání semen z cizích zdrojů tuto skutečnost neovlivníme. To znamená, že i když vyséváme v sebevíce sterilním prostředí a přípravě substrátu i semen kaktusů věnujeme sebevětší pečlivost, neznamená to, že semena, která jsou houbou napadena, dobře vyklíčí a budou se dále vyvíjet. Mořením semen se ztráty sice značně sníží, ale k úplné likvidaci plísní nemusí dojít (zvláště plísní rodu Fusarium, které jsou poměrně rezistentní vůči používaným fungicidům).

Pokud jsou semena infikována vnitřně, sice vyklíčí, ovšem kličenci jsou různě vzhledově postiženi jak rezavými skvrnkami, tak i četnými abnormalitami (zaškrcení, trhlinky apod.). Jejich růst je pomalý a životnost 3 až 10 dní, potom odumírají a pokrývají se plísní – hlavně druhu Fusarium moniliforme var. subglutinans.

Na klíčících rostlinách lze zjistit tři odlišné typy napadení:

1. Kořenová spála – na hlavních koříncích se vytvářejí zprvu drobné hnědé skvrny, které se zvětšují. Postranní kořínky postupně odumírají, růst semenáčků stagnuje a po několika dnech až týdnech uhynou nebo zaschnou. Na kořenové spále se podílejí různé plísně a bakterie.
2. Napadení kořenového krčku – nebezpečná choroba a hlavní příčina odumírání vyklíčených rostlinek. Kořenový krček se zabarvuje nejdříve hnědočerveně, následuje hniloba kořenů a nekróza cévních svazků, kterými se choroba rychle šíří až k vegetačnímu vrcholu. Současně probíhá rozklad pletiv a rostliny měknou, vodnatějí a odumírají. Postup rozkladu vyklíčených rostlinek je velmi rychlý, trvá 12-48 hodin, nebo pomalý 5-10 dní. Z napadených krčků byl izolován výhradně druh Fusarium moniliforme var. subglutinans.
3. Napadení těl vyklíčených rostlinek – jde o odumřelé epidermální buňky s myceliem patogena v buněčných stěnách. Tyto nekrózy pokožky se nejčastěji lokalizují a napadené pletivo později vypadává. Někdy se nekróza šíří a proniká hluboko do těl. Pronikne-li houba do cévních svazků, rostlina odumírá. Na nekrózách těl semenáčků se podílí řada plísní.

V infekčních zkouškách projevil největší patogenní vlastnosti pouze druh Fusarium moniliforme var. subglutinans. Po postřiku semen suspenzí spor došlo po vyklíčení k okamžité infekci. Stejného výsledku bylo dosaženo při výsevu na půdu s přímíšeným Herylem (0,5-3 %). Z celkového počtu 300 vyklíčených rostlinek druhu Frailea schzilinzkyana zahynulo 298 během šesti hodin po vyklíčení.

Na agarové půdě byl podrobně sledován průběh infekce. Desátý den po vyklíčení semen F. schilinzkyana byla na agar naočkována houba ve vzdálenosti 2 cm od výsevu. Houba pomalu rostla a jakmile se kolonie rozšířila tak, že okrajem zasáhla kořínky, kořenové krčky nebo těla rostlinek, ležících na agaru, došlo k okamžité infekci. Po styku mycelia se semenáčky bylo již za dvě hodiny pozorováno vodnatění tkáně v místě infekce. Rozklad rostlinných tkání rychle pokračoval, takže nejdříve za šest hodin po infekci byla celá rostlinka změklá a zvodnatělá. Za 12-48 hodin začínají zvodnatělá těla vysychat a pokrývají se bělostným povlakem plísně. Těla se mumifikují, scvrkávají a jsou nebezpečným zdrojem další infekce. Při postřiku vodou se z těchto mumifikovaných rostlinek uvolňuje značné množství spor, které rychle zamoří velké výsevné plochy a vyvolávají hromadné hynutí semenáčků.

Ostatní izolované houby, ač projevily určité patogenní vlastnosti, zdaleka nebyly pro výsevy tak nebezpečné jako Fusarium moniliforme var. subglutinans. Ztráty na semenáčcích v infekčních pokusech ostatními houbami tvořily pouze 1-2 %. Kvantitativní zastoupení různých druhů plísní se po aplikaci hypermanganem, chinosolem nebo Herylem postupně snižovalo, až nakonec převládl jen jeden druh plísně Fusarium moníliforme var. subglutinans, na který zmíněné fungicidy příliš neúčinkovaly.

Na půdách s Herylem nebo po postřicích rostly vyklíčené semenáčky pomaleji. Kořínky byly zkrácené, ztloustlé a příliš se v půdě neuchycovaly. Po přepíchání na půdu bez Herylu nastal bouřlivý růst a koncem vegetačního období překonaly – ve vzrůstu kontrolní rostliny.

Zpracováno podle článku prom. biologa Michala Ondřeje.