Kdy je správný čas na přesazování?

Jaro je všeobecně pokládáno jako nejvhodnější čas k přesazování. Kaktusy můžeme přesazovat ale kdykoli během vegetace, jen musíme počítat s tím, že rostlinka zhruba na týden zastaví růst. Pamatujte, že po přesazení nesmíme kaktusy ihned zalít. Kořeny totiž nejsou okamžitě schopné vodu využít a kaktus začne odspodu hnít. Tedy, kdy zalévat? Vhodným signálem je růst nových trnů, které se na kaktusu objeví právě asi za jeden týden. Pak již začne kaktus růst a možná vám ještě i letos rozkvete.
Možná se budete divit, kaktusáři radí přesazovat kaktusy dokonce i přes zimu, když pichláči ještě spí. A proč přesazovat v tak neobvyklou dobu? Protože neporušíme čekací kořínky, které kaktusy ještě nemají vytvořené, a které bychom mohli porušit právě při jarním přesazování.

Jaká má být velikost květináče?

Květináč nesmí být ani zbytečně velký a ani malý. U velkého květináče hrozí, že kaktus nezaplní kořeny celý objem květináče a zem, která není ve styku s kořeny, nedýchá, nepracuje, speče se v jednolitou hmotu a ztratí propustnost. A příliš malý květináč rovněž není optimální, neboť kromě kořenů se do něho moc substrátu nevejde a kaktus strádá. V květináči odpovídající velikosti substrát tolik nevysychá, protože je zčásti chráněn rostlinou, což je pro růst kaktusů ideální.

Velikost květináče volíme jen o pár centimetrů větší než je průměr těla kaktusu., tak aby při okrajích zůstalo několik centimetrů volného místa. Pokud toto místo zmizí, je to signál, že kaktus potřebuje větší květináč.

Barva květináče není rozhodující, měla by však být vkusná a nenápadná. Důležitější je tvar. Dno volíme raději širší, kvůli stabilitě kaktusu, aby se nekácel a nevyvracel. Na co nikdy nesmíme zapomenout je odtokový otvor a podmiska, z níž vždy přebytečnou vodu po zálivce vylijeme.

Tip: na kaktusy s pinzetou

Na přesazování kaktusů si uděláme čas a připravíme si k ruce nový květináč, drenáž a substrát. S rostlinou běžné velikosti si poradíme sami, ale u větších nebo těžkých exemplářů se bude hodit další pár rukou. Abychom se neporanili o ostny, tělo menšího kaktusu uchopíme do pásky novinového papíru, kterou obtočíme pevně okolo jeho těla. Na větší kaktusy si vezmeme pevné rukavice anebo si koupíme v kaktusářských potřebách speciální kleště nebo pinzetu.

Kaktus jemným poklepem vyjmeme opatrně z původního květináče, který obrátíme dnem vzhůru a zkrátíme kořeny o jednu třetinu. Do nového květináče dáme nejprve dvoucentimetrovou-vrstvu drenáže, např. štěrku, a umístíme kaktus, který zasypáváme substrátem.

Při sázení musí být substrát sypký a suchý, aby se dostal mezi kořeny. Pomůžeme si tím, že lehce poklepáváme rukou na květináč a druhou rukou kaktus přidržujeme. Nakonec povrch substrátu zakryjeme antukou, drobnými kamínky, drobným keramzitem nebo mramorovou drtí, pod nimiž substrát pomaleji vysychá a není nutné kaktusy tak často zalévat.

Který substrát je pro kaktusy nejvhodnější?

Substrát pro kaktusy by měl být vzdušný a lehký. Můžeme použít i substrát pro pokojové květiny, do kterého přimícháme stejný díl promytého bílého říčního písku., a samozřejmě i hotový substrát na kaktusy.

Pokud nemáme substrát hotový nebo pěstujeme kaktusy, které vyžadují speciální složení substrátu, můžeme si jej namíchat sami. Do směsi patří především rašelina jako výživná a provzdušňující složka, říční písek, který má za úkol upravit strukturu substrátu a takzvané minerální substráty bez živin. Perlit je mimořádně lehký, výborně saje vodu, zlehčuje substrát, a je sterilní. Antuka, drobné kamínky a štěrk, případně keramzit se používají jako drenáž a ochrana proti vzlínání vody okolo kaktusu, mezi kořenem a tělem, takzvaným kořenovým krčkem, který je náchylný k zahnívání.
Nejprve prosijeme rašelinu na sítu, abychom získali jemnou směs, a propereme říční písek, antuku a štěrk, aby z nich voda vyplavila prach a jiné nečistoty. Substrát smícháme v odpovídajícím poměru a necháme jej proschnout.

Poměr jednotlivých komponentů je různý v závislosti na druhu kaktusu. Pro kaktusy se silným, dlouhým a řepovitým kořenem jako jsou Lophophora a některá Gymnocalycia dáme méně rašeliny a větší díl písku (v poměru asi 1:3), a naopak některé rody jako například Ferocactus, Epiphyllum, Rhipsalis nebo Zygocactus porostou lépe v substrátu s převažujícím podílem rašeliny.
Namíchat správný substrát je kaktusářskou alchymií a vždy se vyplatí zajít pro radu za zkušeným kaktusářem, který se složením půdy poradí, než přijít o vzácný nebo léta pěstovaný kaktus.